Livonsko

Dějiny Lotyšska

Rytíř lotyšského řádu mečových bratří
Znak Livonska

Livonsko (latinsky Livonia, lotyšsky Livonija nebo v užším smyslu Vidzeme, estonsky Liivimaa, německy Livland a dříve Liefland, polsky Inflanty) je historické území v Pobaltí, které původně zahrnovalo celé území dnešního Estonska a Lotyšska a od konce 16. století bylo redukováno na část dnešního Lotyšska na pravém břehu Dviny a jižní (větší) část dnešního Estonska. Jeho původní obyvatelstvo tvořili Livonci, patřící k ugrofinským národům, jejich řečí byla dnes téměř vymřelá livonština. Na území Livonska žili i Estonci (zvaní rusky též Čudové, ugrofinský národ) a různé kmeny Baltů (Latgalové, Kurové, Zemgalové, Žemaité (starším českým názvem „Žmuďané“) a další).[1] Postupně se v severním Livonsku prosadilo etnikum estonské a v jižním lotyšské, s významnými menšinami Němců, Židů, Rusů a dalších.

  1. Honzák, Pečenka, Vlčková, Evropa v proměnách staletí. Heslo Livonsko, str. 261n

Developed by StudentB